Reportérky.cz

Narva: 100 metrů do Ruska

Pro padesát tisíc lidí v estonském městě Narva je rodným jazykem ruština. Do sousedního ruského Ivangorodu je to pár metrů přes most. Jenže na cestu do Ruska musíte vystát několikahodinovou frontu. Jak se žije ve městě, o kterém se tvrdí, že by se v případě napadení Ruskem poddalo bez boje a rádo se stalo součástí Ruska? Je to vůbec pravda nebo je to jen mediální klišé? A jak jsou na tom Estonci s vůlí a odhodlaností se bránit v případě nové ruské invaze? Major Rene Toomse to shrnuje jednoduše: “Pokud zaútočí, jsou jen dvě možnosti: buď bojovat a zvítězit, nebo zemřít v boji.”

Ahmad Masúd, vůdce afghánského odporu: "Je hrozné, že v Praze působí velvyslanec zastupující Tálibán."

Vůdce afghánského odporu Ahmad Masúd v exkluzivním rozhovoru pro Reportérky označuje za „velmi nešťastné“, že právě v Praze působí ambasáda zastupující režim Tálibánu. Tvrdí, že afghánská ambasáda má reprezentovat afghánský lid, nikoli hnutí, které zemi ovládá terorem. Českou republiku zároveň syn legendárního bojovníka za svobodu Ahmad Šáh Masúda vyzývá, aby dala větší politický prostor demokratickým afghánským silám a lidem, kteří se Tálibánu staví na odpor.

Karolína a Svitlana. Česká dronařka odsouzená Ruskem na 13 let a ukrajinská záchranářka. Dvě mladé ženy, jedno válečné přátelství a cesta do města plného ruských dronů…

Karolína je česká dronařka, kterou Rusko za boj na Ukrajině jako jedinou z Čechů a Češek odsoudilo v nepřítomnosti. Setkáváme se s ní na Donbase, kdy jede předat své kamarádce zásilku škrtidel. Dvě mladé ženy se neseznámily u kávy nebo na večírku, ale nad mrtvými těly a zraněnými. Svitlana je vojenská záchranářka. Vydáváme se s ní na cestu do města Dobropillia nedaleko ruských pozic, kde každá minuta může být tou poslední…

Kestrina Peza: Albánka v české politice. „Nebála jsem se mafie, nebudu se bát kritizovat SPD a Tomia Okamuru!

Kestrina Peza je Albánka. Přišla do Česka v roce 1994. „Neznám jediného xenofobního Čecha. Žádní cizinci, ani Ukrajinci, Čechům práci neberou. Z cizinců nám ale unikají peníze, protože se jim tu nevytváří příjemné podmínky,“ říká Peza, která se rozhodla nyní vstoupit do politiky a bít se za práva cizinců. „Okamura tu šíří nenávist a je třeba mu v tom začít aktivně bránit. Nebála jsem se vyhrožování mafie, nebudu se určitě bát postavit názorům nejen Okamury, ale celé SPD,“ říká rázná členka pražského hnutí STAN. Vadí jí nošení hidžábu? A máme dost žen v politice?

Aj tady toto místo může být nebezpečné... Arisu a Chrono, dva Moravané v řadách ukrajinské armády.

“Aj tady toto místo může být nebezpečné,” zasměje se Chrono nad opravováním dronu. Semka, vidijou, vijou - neklamná znamení toho, že Rusové mají v Doněcké oblasti proti sobě kované Moravany. Oba dva bojují v Prvním útočném pluku. Více v reportáži, kde hrají důležitou roli i velitelka Vorona, nebo frontový řidič Kobra, který zahynul krátce po natáčení. Probudíš se a začneš zase žít, to byla jeho poslední slova na kameru Reportérek.

Anna Valentová: Ruský odboj proti Putinovi je kontroverzní jako bratři Mašínové

Kdo bojuje proti Kremlu? Nejsou tu jen Putinovi Rusové. Uvnitř Ruska existuje odpor. Ale v západních médiích se o něm moc nedočtete. Příběhy ruských partyzánů nebo těch, kteří bojují na Ukrajině nejsou černobílé a nezapadají do stereotypů. „Třeba Ruský dobrovolnický sbor – jsou to náckové nebo hrdinové?“ ptá se Anna Valentová, zakladatelka webu Osm statečných, která se zabývá právě těmi, kdo bojují proti kremelskému režimu – ať už se zbraněmi v rukou, sabotážemi nebo slovem či písmem.

Co jsi ty sám osobně udělal, aby válka skončila?

Reportáž z frontové blindáže na Donbase. Velí tu Runa, sedmadvacetiletá Ukrajinka. Nemusela by tu být. Ale od začátku války bojuje proti ruské okupaci. Pomáhá jí v tom i Mac, český dobrovolník. Taky by tu nemusel být. Ale nemohl vystát tu nespravedlnost, která se Ukrajincům děje. A tak vozí všechno, co je potřeba, aby ukrajinští vojáci vydrželi tu strašlivou opotřebovávací válku. Mac se stará také o babičku Ljubu, která žije ve zničené vesnici na troskách svého života… Na Ukrajině už není nikdo, kdo by nebyl válkou dotčen. Reportáž otevíráme u příležitosti čtvrtého výročí všem, nejen našim předplatitelům. Pokud nás i přes to podpoříte, budeme vděčni. Jen díky tomu můžeme dál dělat naši práci.

Opuštění Kurdové. Exkluzivní reportáž ze syrského Kurdistánu

V Sýrii končí autonomie Kurdů. Kurdové bojovali proti islamistům a v roce 2019 porazili ISIS v Sýrii. Deset let je podporovaly USA, s tím je však konec. Území, která byla pod kontrolou Kurdů, už zabrala nová islamistická armáda Ahmada Šary. Kurdové přišli o 80 procent území. Nyní musí odevzdat i poslední zbytky. Co s nimi bude dál? Pouští si do své domoviny trojského koně? Mají se bát masakrů, které jednotky Šarova režimu spáchaly na menšinách alávitů a drúzů? Reportérky se vydaly přímo do syrského Kurdistánu.

Syrská vládní vojska pod vedením Ahmada Šary zaútočila na kurdské síly

Pod vedením Ahmada Šary syrská vládní vojska zaútočila na kurdské síly, přebírají kontrolu nad jejich územím a Kurdové tak postupně ztrácejí autonomii. 14 let bojovali proti teroristům ISIS a al-Káidy. V roce 2019 Islámský stát v Sýrii porazili. Zaplatili za to 12 000 životy mužů a žen. Západ se nyní stahuje a přestává je podporovat a islamistický režim přebírá kontrolu nad severem Sýrie. Kurdové přicházejí o území, zbraně i správu. Věznice s džihádisty se otevírají a stovky teroristů jsou na svobodě. Kurdové mluví o zradě svých spojenců. Boje vypukly při pokusu vládních sil převzít kontrolu nad územím dlouho drženým kurdskými jednotkami. Kurdové po střetech se syrskou armádou ztratili kontrolu nad některými věznicemi, kde věznili členy Islámského státu.

Sběratel kostí z Ukrajiny. Oleksij Jukov vynáší z bojiště mrtvoly ruských i ukrajinských vojáků.

Podstupuje nesmírné riziko, aby z míst, kde probíhají aktivní boje, přinesl těla mrtvých. Nedělá rozdíly mezi Ukrajinci a Rusy. Sbírá i pozůstatky těl, aby je bylo možné identifikovat podle DNA a pohřbít. Aby Ukrajina měla těla na výměnu za své mrtvé. “Každý voják si zaslouží důstojný pohřeb," tvrdí dobrovolník, jehož organizace Platzdarm už pomohla najít a evakuovat na pět tisíc mrtvých těl a jejich pozůstatků.

Mac, český dobrovolník na Ukrajině: “Pro mě je hlavní cíl, aby Rus nepostupoval dál.” Podcast NA LINII Lenky Klicperové natočený přímo na frontě.

Mac je bývalý zkušený voják, který sloužil i na misích v Kosovu a Afghánistánu. Poslední čtyři roky pomáhá ukrajinským vojákům. Je s nimi na liniích, aby věděl přesně, co potřebují. „Jsem tady spokojenější než v Česku,“ říká v těsné podzemní blindáži na frontě na Donbase. “Bojím se toho, že nebudu schopen pomáhat efektivně, a že moji synové budou muset jednou vyrazit na takovýhle pozice a budou muset bránit naši zem. Zatímco spousta těch, kteří dneska tvrdí, že nic nehrozí, utečou.”

Venezuela po Madurovi: proč se režim nezhroutil. Podcast Reportérek s politologem Jaroslavem Bílkem a Markétou Kutilovou

Spektakulární únos Nicoláse Madura Spojenými státy vyvolal dojem zásadního zlomu ve Venezuele. Podle politologa Jaroslava Bílka ale pád jednoho muže neznamená pád režimu. Moc v zemi dál drží armáda, tajné služby, provládní milice i kriminální struktury, které na současném systému vydělávají. Pro běžné Venezuelany se tak zatím nemění téměř nic – naopak hrozí další eskalace, mocenské boje uvnitř režimu a scénáře, které mohou vést k ještě větší nestabilitě nebo násilí.

Kam kráčíš, Afriko? Suroviny, džihád a boj o budoucnost kontinentu. Podcast Reportérek s Markétou Kutilovou a afrikanistou Filipem Brychtou.

Zatímco Evropa sleduje válku na Ukrajině, v Africe roste jiná hrozba. Džihádistické skupiny ovládají území, vybírají daně a nahrazují stát. Novinář a afrikanista Filip Brychta mluví o šíření islamistického násilí v Sahelu, o těžbě mědi v Zambii, byznysu s kakaem v Pobřeží slonoviny i o tom, proč mladí Afričané riskují život na cestě do Evropy. Rozhovor o moci, nerovnosti, kolonialismu a světě, který je propojenější – a křehčí – než se zdá.

„Radši budu bojovat tady než v Česku,“ říká český voják Arisu o realitě fronty a dronů na Ukrajině. „Žádné území odevzdat nemůžeme,“ komentuje tlaky na Zelenského, aby se vzdal Donbasu. Podcast NA LINII s Lenkou Klicperovou přímo z východu Ukrajiny.

Lenka Klicperová se sešla s českým vojákem na Ukrajině vystupujícím pod přezdívkou Arisu. Prochází jeho cestu od prvních bojů u Charkova až po současnost, kdy velí dronařské četě s těžkými bombardovacími drony „Baba Jaga“. „Rusové sekají drony po tisících. Nemáme auta, ta mizí rychleji než drony,“ říká Arisu, který se rozhodl odejít bojovat hned po začátku široké invaze.

Lenka Klicperová: Ukrajina je obrovská AI laboratoř umístěná do kulis první světové.

“Válka na Ukrajině připomíná Mad Maxe. Jezdíš pod rybářskými sítěmi, auta mají na sobě navařené drátěné klece. Je to kombinace první světové války s nejnovějšími AI technologiemi,” říká reportérka Lenka Klicperová po návratu z Ukrajiny, kde strávila měsíc. Jak obtížné je pro novináře dostat se na pozice na frontě? Jsou ukrajinští vojáci připraveni vzdát se Donbasu? Co říkají na současné korupční skandály?

Chrono: Moravský kuchař, který na ukrajinské frontě šéfuje posádku velkého dronu.

Narodil se sice na Kubě česko-kubánským rodičům, ale mluví jako Moravák. Vidijou, vařijou, ryža, chcu, semka… V polních podmínkách blízko linie dokáže vytvořit prostředí domova, nejen tím, jak mluví, ale i tím, jak si dokáže se vším poradit. A všude uvařit něco dobrého. Chrono totiž není jen voják ukrajinské armády, dronař, specialista na velké drony typu Kažan, ale také skvělý kuchař. Už rok na Ukrajině bojuje a velí celé posádce. Létá z pozic na frontě, ale hlavně rozumí každému drátku v dronu, systému rušení, manipulaci s municí, zkrátka všemu. „Dokud lidi neuvidí, jak dron letí, jak padá a vzrývá tu zeminu, budovu… Když evakuuješ raněného, ať už z blindáže nebo z rozbombardované budovy, když vidíš ostatky vojáků… potom ti možná dochází, co to je opravdu válka,“ říká Chrono v podcastu Lenky Klicperové NA LINII.

Rusko ji odsoudilo na 13 let. S dronařkou Karolínou na horkých místech fronty.

Česká dronařka Karolína byla ruským soudem odsouzena ke třinácti letům odnětí svobody za službu v ukrajinské armádě. S Karolínou jsme natáčeli přímo na východní Ukrajině. Co si myslí o svém rozsudku? Jak ji ovlivní? Karolínin pohnutý osud sledujeme od roku 2022.

Věří tady ještě někdo v mír a Trumpa? Na východě Ukrajiny se Reportérky zeptaly místních.

Jsme v Pavlohradu, hornickém městě asi hodinu a půl jízdy od Pokrovsku, který padá do ruských rukou. Co si tady místní lidé myslí o vyjednávání Trumpa s Putinem? Co si myslí o tom, že by Doněcká oblast, ty části, které Rusové nedobyli, měla Ukrajina odevzdat Rusku? A věří tady vůbec někdo ještě tomu, že bude brzy mír či příměří?

Živák Reportérek: Bitva o Pokrovsk - blíží se město pádu do ruských rukou?

Tomáš Etzler: Kariéra od barmana až po post válečného korespondenta CNN. Kdy mu chybí válka? Co by dnes dělal jinak?

Tomáš Etzler působil dlouhá léta jako válečný zpravodaj nejen pro CNN, ale i pro ČT. Na svých šéfech si vyvzdoroval Afghánistán, pak byl v Iráku raněn. Válka byla jeho životní styl a svou práci miloval. Co považuje za svou největší životní chybu? "Čína mi zničila život," říká zkušený novinář, který již o svých pobytech v této zemi vydal dvě úspěšné knihy. V Podcastu Reportérek s ním mluvila Jana Andert.

Olha a její město – Kupjansk na Ukrajině. Příběh statečnosti uprostřed zkázy

Po více než dvou letech těžkých bojů padá východoukrajinský Kupjansk pod ruskou kontrolu. Reportérky tam natáčely ještě v době, kdy ve městě zůstávaly poslední stovky civilistů a pracovníků komunálních služeb. Ti, navzdory ostřelování a neustálým útokům dronů, každý den rozváželi vodu, opravovali rozbité domy a věřili, že město zůstane ukrajinské. Tato reportáž je poctou Olze Vitalijevně a všem, kteří svou obětavostí drželi město při životě – až do samotného konce.

Den s tátou na frontě. Ksenie se z Prahy vrátila, aby pomáhala bránit Ukrajinu.

Ksenie vystudovala v Česku. Jakmile začala široká invaze ruských vojsk, vrátila se z Prahy na Ukrajinu, aby pomáhala armádě. S kamerou s ní vyrážíme na pozice dronových posádek elitní ukrajinské jednotky Třetí šturmové, k rotě, které velí její otec, s přezdívkou Lom. Rodinné setkání v době války trvá jen pár hodin. Ksenie společně s otcem a manželem, také vojákem, míří na pozice dronařů, pár kilometrů od linie. Sledují noční útok a v krytu mluví o Rusech, strachu i ztrátách. „Každý má strach. Je třeba svou práci konat i přes tento strach,“ říká Lom.

„Vy nás budete muset mít rádi.“ Rusista Libor Dvořák o zemi, která nerozumí ani sama sobě. Putin je ale racionální a nebezpečný. Na sankce neslyší, jen „na přes hubu“.

Rusista Libor Dvořák mluví o ruské společnosti, opozici „v kriminále, v hrobě nebo v Berlíně“ a varuje před evropským „mnichovanstvím“. Tvrdí, že ruským propagandistům má smysl naslouchat – o to víc, čím šíleněji zní. Po Putinovi čeká boj o moc a možnost návratu racionálnější politiky, třeba pod taktovkou Elvíry Nabiullinové. A nechybí ostrá slova k Trumpovi: „kašpar“, z něhož má Putin legraci. V podcastu popisuje, proč je válka pro Putina cestou k „velkoruské“ slávě, proč se Západ bál reagovat už od Gruzie, a proč dnes Ukrajina nemusí prohrát – ale Putin přesto může dosáhnout svého.

Dokud se nevrátí… Píšou mužům, kteří zmizeli na frontě. Odpověď nepřichází. Nejkrutější tvář války zažívají ty, které doma čekají.

Každé ráno posílá Ludmila synovi pozdrav: „Dobré ráno, Ljošenko.“ Neví, jestli si její slova někdy přečte. Zmizel na frontě. Stejný bol zažívají i Kateryna, Lena, Anelja... Jejich život se zastavil v okamžiku, kdy se z fronty přestaly ozývat hlasy jejich mužů a synů. Byli zajati nebo mají děsivý status - nezvěstní.