MINUTA DĚJEPICHU: „ONO TO ŽIJÉÉÉÉ!“ I KDYŽ NA DOVOLENÉ PRŠÍ

Blíží se nám konec léta, pozdní dovolenkáři využívají nabídek ke konci sezóny a to je vhodný čas na mou oblíbenou historku, která vám ukáže, jak špatně prožíváte své dny volna. Dovolená, o níž vám chci vyprávět, se odehrávala v roce 1816, což je rok, jenž vešel ve známost coby Rok bez léta! Velice dramatické a velice přesné. V tom roce globální teplota planety klesla o celý jeden stupeň (což je hodně, ať už si Václav Klaus říká cokoli) a Evropa, pořád ještě zmožena napoleonskými válkami, zažila příšerný nedostatek jídla, ohromné protesty a nepokoje.Article description

Kdekdo by shledal tento způsob léta poněkud nešťastným. Důvodem poklesu teploty byla podle všeho vulkanická exploze hory Tambora v dnešní Indonésii. Vědci se mohou dnes jenom dohadovat, ale předpokládá se, že to bylo největší sopečné BUM za nějakých třináct set let. Do atmosféry se uvolnilo tolik bordelu, že jím neprostupovalo dostatečné množství slunečního záření, a tím pádem šla teplota dolů.

To samozřejmě znamenalo špatnou zprávu pro dovolenkáře. Což je pro nás zajímavé, protože tehdy, v létě 1816, vyrazila na dovolenou podařená parta lidí z Londýna. Lord Byron se spoustou drog a svým osobním lékařem Johnem Polidorim, věhlasný básník Percy Shelley a jeho mladičká milenka (která ho přebrala své starší sestře) Mary Wollstonecraftová. Představte si tuhle smetánku první poloviny devatenáctého století ve vile ve Švajcu, jak chtějí objevovat svět a kontinentální Evropu, užívat si přírody a mládí… ale nemohou, protože nonstop strašně chčije. Určitě jste takovou dovolenou museli zažít taky.

Byron, který shodou okolností zrovna čte Fantasmagorianu, což je sbírka německých duchařských povídek, se rozhodne zkrátit si čekání na sluníčko soutěží. Stejně nemůžou ven, takže se každý zavře do svého pokoje a pokusí se napsat ten nejstrašidelnější příběh, jakého je schopen. A všichni souhlasí, protože to znamená, že nebudou muset trávit čas se znuděným Byronem.

Pokud tenhle příběh znáte, víte, kam míří. John Polidori, jenž je do Byrona zamilován celá léta, napíše alegorickou povídku Upír, což je v podstatě napůl vyznání lásky a napůl diss lorda Byrona. A tohle kódování upíra coby arogantního aristokrata vybraných mravů a kruté povahy se chytne natolik, že na něm bude o pár desítek let vystavěný Stokerův Dracula.

Ale ještě důležitější je mladičká Mary. O té víme, že je celý svůj život tak trochu posedlá smrtí, údajně taky přijde o panenství na hrobě své matky. Takže napíše příběh o doktorovi, který vyzve smrt na souboj. Sešije několik těl dohromady a pomocí blesku dá svému monstru život. Jméno toho doktora je pochopitelně Frankenstein a Mary si o pár měsíců později vezme Percyho, aby se z ní stala Mary Shelleyová. Autorka, jež de facto založí moderní horor i sci-fi.

A takže jestli máte tenhle magazín s sebou v hotelu a venku prší, přestaňte se flákat a založte nový literární žánr, proboha! Lepší šanci už nedostanete!