V poslední bonusové epizodě Hodiny dějepichu se podíváme trochu do minulosti. Ale tentokrát strukturovaně! Otočíme se pro radu k naší knize, kterou stále můžete koupit buď v našem elektronickém kiosku, nebo u všech svých oblíbených knihkupců, a mrkneme na podcastové desatero, které jsme pro vás sestavili.
Zatímco se během 30. let Evropa pomalu propadá do hlubin války, jedna žena se rozhodne postavit se… no, ne zrovna zlu, ale minimálně válce. Tím, že se stane výbornou kamarádkou Adolfa Hitlera. A je ochotná kvůli tomu hajlovat i utiskovat židy. Jmenuje se Unity Mitford a v podstatě ztělesňuje vše, co je odporné na britské aristokracii.
Britská unie fašistů nebyla nikdy doopravdy úspěšným hnutím. Ani před druhou světovou válkou, natož během ní. Její vůdce Oswald Mosley, kdysi nadějný mladý politik, je něčím mezi šášou a anglickým Mussolinim. Ale Mosley není člověkem, který bude nejvíce spojován s britským fašismem, to bude jeho švagrová, jistá Unity Mitford. A to hlavně pro její vztah s mnohem významnějším fašistickým vůdcem.
Víte, kdo jako první obeplul svět? Ve škole se učíme, že Fernão de Magalhães, ale sám Magalhães tragicky zahyne během výpravy, cestu tedy technicky vzato nedokončí. Možná vám to přijde jako zbytečné hnidopišství, ale v mnoha státech světa je tohle dodnes hojně debatované téma. Má co dělat s národní hrdostí, tradicí, dějinami… a přirozeně kolonialismem.
Magalhães měl za sebou mimořádně úspěšnou kariéru už ve třiceti letech. Válečný hrdina, kapitán vlastní lodi a pár let nato finálně i velitel jedné z nejodvážnějších a nejriskantnějších expedic, která kdy byla vypravena. Nemalou oporou mu byla po celý život jeho víra. A byla to také ta samá víra, která ho nakonec zabila.
V dnešní bonusové epizodě zamíříme ke kořenům našeho podcastu a podíváme se na naše začátky, na prastaré kvízové otázky, dokonce zavzpomínáme na výjezdy, ale zbyde i čas na nějakou tu historii. Byť pokřivenou.
Cesta kolem světa! Jak jen romanticky to dnes zní! Problém je, že někdo musel tuhle cestičku vyšlapat a tím někým nebyl nikdo iiný než legendární portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães. A kromě všech obvyklých problémů, jaké byste mohli na dlouhé plavbě v šestnáctém století čekat, se objevila ještě hromada jiných.
Zatímco žena se musí orientovat v ženské anatomii, kuchyni, dětech a románech, muž musí umět pařit, vzít za práci v dílně, vyznat se ve filmech, vědě a technice. Alespoň tak jsou rozhozeny kategorie v kvízové hře, kterou Honza s Terezou rozehráli v bonusové epizodě Hodiny dějepichu.
V poslední bonusové epizodě Hodiny dějepichu se podíváme trochu do minulosti. Ale tentokrát strukturovaně! Otočíme se pro radu k naší knize, kterou stále můžete koupit buď v našem elektronickém kiosku, nebo u všech svých oblíbených knihkupců, a mrkneme na podcastové desatero, které jsme pro vás sestavili.
Zatímco se během 30. let Evropa pomalu propadá do hlubin války, jedna žena se rozhodne postavit se… no, ne zrovna zlu, ale minimálně válce. Tím, že se stane výbornou kamarádkou Adolfa Hitlera. A je ochotná kvůli tomu hajlovat i utiskovat židy. Jmenuje se Unity Mitford a v podstatě ztělesňuje vše, co je odporné na britské aristokracii.
Britská unie fašistů nebyla nikdy doopravdy úspěšným hnutím. Ani před druhou světovou válkou, natož během ní. Její vůdce Oswald Mosley, kdysi nadějný mladý politik, je něčím mezi šášou a anglickým Mussolinim. Ale Mosley není člověkem, který bude nejvíce spojován s britským fašismem, to bude jeho švagrová, jistá Unity Mitford. A to hlavně pro její vztah s mnohem významnějším fašistickým vůdcem.
Víte, kdo jako první obeplul svět? Ve škole se učíme, že Fernão de Magalhães, ale sám Magalhães tragicky zahyne během výpravy, cestu tedy technicky vzato nedokončí. Možná vám to přijde jako zbytečné hnidopišství, ale v mnoha státech světa je tohle dodnes hojně debatované téma. Má co dělat s národní hrdostí, tradicí, dějinami… a přirozeně kolonialismem.
Magalhães měl za sebou mimořádně úspěšnou kariéru už ve třiceti letech. Válečný hrdina, kapitán vlastní lodi a pár let nato finálně i velitel jedné z nejodvážnějších a nejriskantnějších expedic, která kdy byla vypravena. Nemalou oporou mu byla po celý život jeho víra. A byla to také ta samá víra, která ho nakonec zabila.
V dnešní bonusové epizodě zamíříme ke kořenům našeho podcastu a podíváme se na naše začátky, na prastaré kvízové otázky, dokonce zavzpomínáme na výjezdy, ale zbyde i čas na nějakou tu historii. Byť pokřivenou.
Cesta kolem světa! Jak jen romanticky to dnes zní! Problém je, že někdo musel tuhle cestičku vyšlapat a tím někým nebyl nikdo iiný než legendární portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães. A kromě všech obvyklých problémů, jaké byste mohli na dlouhé plavbě v šestnáctém století čekat, se objevila ještě hromada jiných.
Zatímco žena se musí orientovat v ženské anatomii, kuchyni, dětech a románech, muž musí umět pařit, vzít za práci v dílně, vyznat se ve filmech, vědě a technice. Alespoň tak jsou rozhozeny kategorie v kvízové hře, kterou Honza s Terezou rozehráli v bonusové epizodě Hodiny dějepichu.
Fernão de Magalhães je takové to jméno, které znáte ze školy, dokážete ho zařadit jako mořeplavce do Věku objevů a nejspíš o něm víte, že jako první obeplul planetu… a to je víceméně všechno. Což je škoda, protože Magalhães je fascinující figura dávno předtím, než vyrazí na svou vpravdě osudovou plavbu.
Vedle zmizení letu 370 od Malaysia Airlines je možná největší leteckou záhadou jistý D. B. Cooper. Muž, který unesl letadlo, jako výkupné si nechal zaplatit hromadu peněz a nakonec s celým balíkem vyskočil do noci, aby ho už nikdy nikdo nespatřil. Nebo spatřil?
První únos letadla proběhl pravděpodobně ve 20. letech 20. století. První únos letadla ve vzduchu se uskutečnil za druhé světové války. První únos komerčního letu na konci let čtyřicátých. Ale ten nejúspěšnější provedli Češi v roce 1950.
Současné olympijské hry se hrdě hlásí k antickému odkazu, ale ve skutečnosti toho mají se starověkými hrami společného jen velice málo. Moderní olympiáda nemá náboženský rozměr, mohou se jí účastnit v podstatě všichni a většinou u nich umře až trapně nízké množství osob.
Olympijské hry jsou svátkem sportu a každý nadšený pasivní sportovec už pár dní sedí nalepený u televizní obrazovky, aby nasál co nejvíc fotbalu, lukostřelby, skateboardingu. Ale sport pro sport samotný nebyl základem původních olympijských her. Tím bylo uctívání pohanských bohů.
Dnes se podíváme na dva české historické velkofilmy. Jeden se jmenuje Jan Žižka a byl natočen Otakarem Vávrou v první polovině 50. let. Ten druhý se, překvapivě, jmenuje Jan Žižka a na točil ho Petr Jákl jen několik let nazpátek. Oba filmy mají něco do sebe, oba vzbuzují vášně. Na karlovarském festivalu se o nich přišel s Honzou pobavit šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.
Donner Party, jak se v angličtině říká skupině téměř devadesáti osadníků, kteří vyrazili na západ, je obzvlášť v Americe dodnes slavná. Hlavně kvůli všemu tomu umírání, umrzání a pojídání lidí. Už minule jsme v Hodině dějepichu řešili, že jejich výprava nezačala zrovna nejlépe… ale to nebylo nic proti tomu, jak měla skončit.
Na Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech vybrali Honza s Terezou ty historické události, které by podle nich měly mít vlastní film, ale bohužel nemají. Takže v dnešním „živém“ bonusovém díle uslyšíte o krvavých sporech v Čechách 10. století a naprosto epický příběh o řecké armádě, která musí přejít poušť, aby se dostala domů. Jo, a možná nejpitomější špionskou story v historii.
Příběh Donner Party je jeden z nejslavnějších příběhů amerických osadníků. Skupina několika rodin, téměř devadesát osob, se vydá na vozech a koních za lepšími zítřky do Kalifornie a cestou se… no, výlet se nevyvede. Jakože „pojďme jíst děti“ nevyvede. Takže je to fenomenální materiál pro nejnovější Hodinu dějepichu!
Vyrazili jsme s Hodinou dějepichu na Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech a při takových příležitostech vždy mluvíme o filmu nebo historii filmu. Tentokrát jsme se rozhodli pojmout to trochu jinak a řekli si, že vám představíme historické příběhy, z nichž by byl fenomenální film, ale bohužel ještě neexistuje. Že dáme filmařům nějaké ty tipy!
Víte, jak se vyrovnával bůh země s tím, že byl odtržen od bohyně nebes? Podle starověkých Egypťanů tím, že si vrazil vlastní péro do úst. A to je jen špička (ha ha) erotického ledovce, kterým je mytologie starověkých egyptských božstev. Dnes si v Hodině dějepisu povíme, jak vznikl svět, jak se Horus dostal na trůn krále bohů a jak se masturbuje jednou rukou, když máte sokolí hlavu.
Jednou z našich nejpopulárnějších bonusových epizod Hodiny dějepichu se ukázal být kvízový speciál. Na otázky profesionálně vyladěné na tělo mužskému i ženskému pohlaví (ha ha) tedy znovu odpovídá Honza s Terezou, aby se jednou provždy rozhodlo – je Tereza dobrou ženou? Je Honza dobrým mužem? Nebo je tomu přesně naopak?
V dnešní bonusové epizodě našeho podcastu o historii sexu, sexuality a erotiky, v Hodině dějepichu, se podíváme na čísla z nedávného průzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví, který vyzvídal na našich spoluobčanech, kdy měli první sex, jak často ho mají a jestli jsou s ním spokojení. Na otázku, jestli jsme my spokojení s průzkumem, se nás nikdo neptal. Stejně vám to povíme.
Studená válka je často portrétována jako mimořádně brutálních spor dvou veleslavných tajných služeb. CIA a KGB. Spor, ve kterém se točí dvojití agenti, spousta peněz, mimořádně chytré plány a dechberoucích operace… a přestože náš dnešní příběh má všechny tyhle elementy, možná vás zaskočí, jak jsou obě organizace tak trochu neschopné.
Magistr Edward Kelley, veleznámá postava pozdně renesanční Prahy, byl zcela určitě podvodník. Byl to fenomenální a vysoce efektivní podvodník, ale přeci jenom šméčkař. Nakonec ho právě v Čechách jeho činy dostihly, ale předtím stihl učarovat císařskému trůnu (dokonce několikrát) a nakecat svému dlouholetému kolegovi, že po nich andělé chtějí, aby si prohodili manželky.
Možná nejúspěšnější podvodník celé renesance pocházel z Anglie a jmenoval se Edward Talbot. Možná. Spíš ne. Jeho reálné jméno ve skutečnosti neznáme, ale víme o něm, že nakonec skončil v Českých zemích. A tady je dodnes mimořádně slavný, cpeme ho do historických románů, cpeme ho do pohádek, zná ho tu každý. Pod jménem Edward Kelley. Magistr Kelley.