Smysl života jako základní kámen dlouhověkosti

Jak ho najít?

Chcete žít déle? Stačí zdánlivě jednoduchá věc - mít důvod každé ráno vstát z postele. Najít smysl života může být někdy těžké, stejně jako si ho udržet. Mít dobrou představu o tom, čeho se v životě snažíme dosáhnout, je ale podle výzkumů klíčové. Nejen pro naši spokojenost, ale i celkovou délku dožití. 

Kanadská studie, publikovaná v časopise Psychological Science, sledovala přibližně 6000 lidí po dobu 14 let. Dlouhodobý výzkum ukázal, že lidé, kteří dokázali jasně vyjádřit smysl svého života, měli během sledovaného období o 15 procent nižší riziko úmrtí. V dalším výzkumu z roku 2022 vědci pozorovali souvislost mezi smyslem života a úmrtností napříč pohlavími, rasou nebo etnickým původem. Pozitivní výsledky platily pro všechny, ale byly přeci jenom o něco výraznější u žen. 

Kdo ví, proč vlastně žije, stará se více o své zdraví. Častěji cvičí, nekouří a nezanedbává preventivní prohlídky. Právě v tomto směru mají navrch ženy, které se tolik nebojí “bílých plášťů” a častěji konzultují své zdravotní problémy s lékaři.  

Z výzkumu vyplynula ještě jedna věc. Jedinci, kteří znali svůj smysl života, lépe reagovali na stres. Pravděpodobně proto, že se umí soustředit na celkový obraz a netrápí se tolik každodenními problémy. Díky tomu jsou spokojenější.  

Jak najít smysl života? 

Hledání smyslu života provází lidstvo od nepaměti. Otázku, jak žít naplněný život, si kladou lidé na mnoha místech světa. Dva zajímavé příklady najdeme v takzvaných Modrých zónách - oblastech s mimořádně vysokým počtem stoletých lidí. Japonci tam mají ikigai, tedy důvod bytí. Ptají se: co miluješ, v čem jsi dobrý, co svět potřebuje a za co můžeš být odměněn. Cílem ikigai je pak odhalit průsečík všech těchto čtyř faktorů.

Na Kostarice zase žijí podle plan de vida, životního plánu, který zohledňuje propojení jednotlivce s komunitou, budoucími generacemi a životním prostředím. Kdo si chce vytvořit plan de vida, ptá se na to, jaký je jeho vztah k přírodě a Zemi, jak přispívá své komunitě a dalším generacím. Poté si odpoví na otázku, jaké hodnoty chce předat dál.  

Vztahy jsou nejdůležitější 

Vědci v roce 1938 začali během Velké hospodářské krize sledovat zdraví 268 studentů druhého ročníku Harvardu. Všichni byli mužského pohlaví. Cílem longitudinální studie bylo odhalit návod na zdravý a šťastný život. Vědci sledovali triumfy i neúspěchy účastníků a závěr byl jasný. 

Nejdůležitější byly blízké vztahy, které jedince chrání před životní nespokojeností a oddalují duševní i fyzický úpadek. Výzkumníci dokonce zjistili, že pokud byli muži spokojeni se svými vztahy okolo padesátky, měli lepší vyhlídky na zdraví v pozdějším věku.  

Smysl života nemusí být vždy velký. Pro některé lidi je důležitá naplňující práce, pro jiné péče o rodinu či komunitu. Americký chirurg a výzkumník v oblasti veřejného zdraví Atul Gawande ve své knize, která vyšla v českém překladu pod názvem Nežijeme věčně. Medicína a poslední věci člověka, píše, že senioři v domovech důchodců žili déle, pokud dostali květinu, o kterou se měli starat a pečovat o ní. Klíčem k dlouhému životu a zdravému stárnutí jsou vztahy, vztahy a ještě jednou vztahy.